Jablonec se připravuje na 100. výročí 1. světové války

Památníky první světové války v našem regionu se v mnoha případech staly obětí protiněmeckých nálad po druhé světové válce, navzdory tomu, že některé připomínaly i padlé českého původu. „Domnívám se, že důležité je se s historií vyrovnat a památníkům, které se dochovaly, vytvořit důstojné prostředí. Je dobré se z historie poučit a obzvlášť v dnešní rozporuplné době si připomenout ty, kteří obětovali to nejdražší – svůj život,“ říká primátor a dodává, že jména válečných obětí a někdejších jabloneckých občanů budou obnovena na pamětních deskách i na místech již zaniklých pomníků. „Hodnoty, jako je úcta k člověku, vlastenectví a pokora by neměly vymizet ani ze současné společnosti,“ připomíná Petr Beitl.  
 
„Jablonec srostl z více obcí, každá obec měla svůj pomník svým padlým synům, proto v současném Jablonci nalezneme celkem 6 existujících pomníků,“ vysvětluje Lukáš Pleticha, náměstek primátora a milovník historie. Monumentální žulový památník v Tyršových sadech je vůbec největším v Jablonci a podle některých zdrojů patří k největším i v celé republice. 

Památník v Tyršových sadech

V první světové válce zahynulo či zmizelo téměř 900 jabloneckých mužů, Jablonec měl v té době cca 30 tisíc obyvatel. Válka poznamenala téměř každou rodinu a Jablonečtí dlouho hledali důstojné místo pro památník připomínající válečné oběti. Jedním z míst byl i park, který měl vzniknout na místě bývalého hřbitova na Horním náměstí. K slavnostnímu odhalení pomníku nakonec došlo 18. října 1936 v Městském parku na rohu dnešních ulic Sadová a U Balvanu. A byla to velká událost, nikdo netušil, že ani ne za tři roky vypukne konflikt ještě krvavější. Čtyři desky se jmény 724 padlých a zemřelých a 139 nezvěstných obětí první války původně zdobily žulovou zeď směrem do parku, byly zničeny po druhé světové válce, kdy se odstraňovalo vše německé. Stejně tak v poválečné době došlo k odtesání německého nápisu „Vlast děkuje svým mrtvým synům“. Dlouhá léta byl památník bez povšimnutí a bez údržby, až v posledních letech se zde konají vzpomínková setkání u příležitosti vzniku samostatného Československého státu 28. října 1918.

Podle podrobného technického průzkumu je památník ve velmi špatném technickém stavu a vyžaduje radikální řešení. Rada města proto odsouhlasila jeho komplexní opravu včetně pokácení stromu, který stojí v těsném sousedství a narušuje statiku. „Náklady na obnovu památníku včetně navrácení desek se jmény obětí jsou více než 5 milionů korun, využijeme proto možnost požádat o dotaci na obnovu tohoto pietního místa u ministerstva obrany,“ říká náměstek primátora Lukáš Pleticha. „Opravu památníku bychom rádi stihli do 100. výročí ukončení 1. světové války v roce 2018,“ dodává Pleticha.

Pomníky na Dobré Vodě, na Vrkoslavicích, v Pasekách

V Jablonci ale existují i památníky, které vyžadují mnohem menší zásah. Většinou jen očištění od mechu, případně vyspárování a úpravu bezprostředního okolí. Pomník na Dobré Vodě, jehož autorem je slavný jablonecký architekt Robert Hemmrich, je ze všech nejvíce zachovalý a jsou na něm i originální nápisy. Stejně tak nedaleký pomník v parku na vrkoslavickém náměstí. 

Zachovalý je i žulový pomník s klečící ženou v Pasekách na rohu Lučanské a Zahradní ulice, který je dílem jabloneckého sochaře Franze Huba. V každé ze čtyř stran pomníku byla pamětní deska, jedna s textem Der Heitmat Dank, ostatní se jmény padlých. „Jména se nám podařilo dohledat podle záznamů Archivu v Neugablonz, necháme tedy vyrobit nové pamětní desky a znovu je na památník osadíme,“ říká Ivana Řimnáčová, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí, díky jejímuž nadšení se už podařilo vzkřísit několik jabloneckých drobných památek. Před pomníkem byl květinový záhon a malé jezírko s vodotryskem, který dnes nahradila parková úprava.

Háj hrdinů nebo psí hřbitov?

Kuriozitou mezi jabloneckými památníky je i Háj hrdinů, v poválečném období mylně přezdívaný „Psí hřbitov“ v lese v těsném sousedství domova důchodců v Jabloneckých Pasekách. „Domov býval za války sanatoriem, kde se ze svých zranění zotavovali vojáci a zemřelé tenkrát připomínali pomníčky v blízkém lesoparku. Místu se přezdívá Psí hřbitov, protože nápisy po válce zmizely a někteří lidé se poté domnívali, že se jedná o hroby domácích mazlíčků,“ vysvětluje tajemník magistrátu a vlastivědný badatel Marek Řeháček.

Hustě zarostlé místo v lese má zvláštní atmosféru i dnes, ale pouze všímavý pozorovatel zjistí, že na kamenech v zemi pokrytých mechem bývaly destičky, snad se jmény. „I toto místo plánujeme ve spolupráci s Lesy ČR obnovit. Nejprve, pravděpodobně za pomoci pracovníků veřejně prospěšných prací odstraníme nálety, prořežeme a očistíme náhrobní kameny. Pokud to bude možné, umístíme sem i pamětní desku se jmény vojáků, které Háj připomínal,“ dodává Řeháček. Právě pátrání po jménech mužů bylo téměř detektivní, nakonec pomohli v Isergebirgs-Museu v Neugablonz a paní Christa Petrásková, která pátrala v jabloneckém archivu. Nakonec našla 14 jmen zveřejněných v deníku Gablonzer Tagblatt v roce 1916. Některá jména se opakují na pomníku plačící ženou v Pasekách. Seznamy nyní porovnávají jablonecké matrikářky podle dobových matričních knih. 

Historie se podepsala i na velkém památníku v Kokoníně. Jeho torzo posprejované nevhodnými obrázky dodnes stojí ve zpustlém lesoparku. „S obnovou památníku počítáme v rámci revitalizace kokonínského lesoparku,“ vysvětluje Pleticha.

Zaniklé památníky

Památníky první světové války stávaly i v Rýnovicích, ve Mšeně, na Proseči či v Lukášově. 

Ten lukášovský dodnes existuje. Je přestěhovaný do parku v ulici Generála Mrázka a je nazvaný Pomník bojovníků za svobodu a demokracii a obětem bezpráví. Na jeho původní místo na lukášovské návsi umístí radnice jeho repliku. 

Pamětní desky v budoucnu nahradí i pomníky ve Mšeně, Proseči a Rýnovicích. Ve Mšeně stával velký pomník vedle kostela Nejsvětější Trojice v místě, kde dnes vede ulice U Kostela. O jeho dalším osudu není nic známo, dochovala se pouze jedna fotografie.

V Rýnovicích stál monumentální památník od známého jabloneckého architekta Rudofa Güntera u hřbitovní zdi a v Proseči jsou dnes již téměř neznatelné zbytky základů pomníku v porostu nad ulicí U Sokolovny.