Město se snažilo Schlaraffii zachránit dlouhodobě
Statutární město Jablonec nad Nisou, resp. Město Jablonec nad Nisou, se o záchranu zámečku Schlaraffia, který byl v sobotu ráno 11. května 2019 částečně zbourán, snaží minimálně od roku 2008. Majitelům objektu (Radek Malina, Eva Jančíková) vyšlo několikrát vstříc, aby se objekt Schlaraffie zachoval a mohl být součástí objektu výrobního areálu společnosti Malina Safety. Rozhodnutí o odstranění stavby, na základě kterého došlo k sobotní demolici zámečku, podle stavebního úřadu nenabylo právní moci, což bude dále posuzovat Krajský úřad Libereckého kraje.
„Kromě toho, že rozhodnutí, které povoluje demolici Schlaraffie, nenabylo právní moci, majitelé objektu porušili hned několik podmínek, za jakých by podle stavebního úřadu mohl být zámeček odstraněn. Z pohledu statutárního města Jablonec nad Nisou, které je účastníkem řízení, nedošlo například k vyrozumění vlastníků sousedních pozemků o zahájení bouracích prací, k povolení stavby opěrné zdi k zajištění přilehlého terénu nebo k tomu, že bude odstranění stavby probíhat postupným rozebíráním s minimálním použitím těžké mechanizace,“ říká primátor Milan Kroupa s tím, že případné porušení podmínek bude řešit příslušný stavební úřad.
Kusy objektu při demolici skončily až na místní komunikaci vedoucí k autobusovému nádraží, kde se v sobotu konají pravidelné trhy. „Obrací se na nás občané s tím, že jim prakticky za zády padaly trosky Schlaraffie. Domníváme se tak, že mohlo dojít k jejich bezprostřednímu ohrožení. Z toho důvodu ještě zvažuji podání trestního oznámení,“ vysvětluje primátor Kroupa. „Zároveň odmítám, že by město pro záchranu zámečku nic neudělalo. Přestože nejde o majetek města, podniklo řadu kroků a ústupků kvůli jeho záchraně, mimo jiné v minulosti prodalo pozemky potřebné pro výstavbu stávající výrobní haly společnosti Malina Safety a nechalo vytvořit návrhy, jak by mohla být Schlaraffie do průmyslového areálu zakomponována.“
Od listopadu 2018 jednalo vedení města s majiteli zámečku Schlaraffia několikrát. „Snažili jsme se najít nějaký kompromis vedoucí k zachování zámečku. Navrhovali jsme směnu zámečku za navazující městské pozemky a prostorovým schématem jsme doložili možnost rozvoje areálu společnosti při zachování zámečku. Majitelé objektu však na naše návrhy nepřistoupili a trvali na demolici většiny objektu se zachováním vstupní části. Za to, že opraví torzo svého majetku, požadovali přednostní právo pro nákup rozsáhlých pozemků v okolí areálu společnosti. Na to město nemohlo přistoupit. Tento závěr se termínově potkal se lhůtou pro odvolání k rozhodnutí o demolici, kterou město využilo,“ uzavírá náměstek pro rozvoj města Jakub Chuchlík.
