Radikální rekonstrukcí město přeměnilo rozpadající se objekt v moderní azylový dům

Statutární město Jablonec nad Nisou připravilo vánoční dárek těm, kdo postrádají střechu nad hlavou. Na konci listopadu přestřihla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová pásku a spolu s představiteli města předala nový azylový dům v ulici Za Plynárnou 13 do správy neziskové organizace Naděje. První klienti v něm oslaví letošní Vánoce.  

Azylový dům v ulici Za Plynárnou 13, Jablonec nad Nisou
•    realizace: únor – listopad 2015
•    celkové náklady: 19,7 mil. korun
•    výše dotace z Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Severovýchod dosud nebyla stanovená

Celková kapacita nového azylového domu:
•    azylový dům 25 míst 
•    noclehárna 25 míst
•    nízkoprahové denní centrum 40 míst

Azylový dům - Dům Naděje 
Ten současný funguje v Podhorské ulici od roku 1998. Provozuje jej nestátní nezisková organizace NADĚJE (www.nadeje.cz) a nyní poskytuje čtyři sociální služby – terénní služba, nízkoprahové denní centrum, noclehárna, azylový dům. Nedostatek vhodných volných prostor už neumožňuje další rozvoj a rozšíření. Objekt je v havarijním stavu a má nedostatečnou kapacitu pro klienty i zaměstnance. Jeho provoz je energeticky náročný, náklady jsou vysoké, od roku 1998 tu probíhaly pouze revizní práce a nutné opravy. 

Současná kapacita azylového domu i kapacita noclehárny je vždy 20 lůžek, nízkoprahové denní centrum pojme 30 klientů denně. „To je dlouhodobě nedostatečné.  Zvláště v zimních měsících navštěvuje denní centrum denně o 5 – 10 klientů více než je možné, navíc v centru přidáváme i provizorní přistýlky,“ podotýká oblastní ředitelka Naděje, o. s., Milena Havrdová, která se těší, že nový objekt bude mít navýšenou kapacitu azylového domu i noclehárny vždy o pět lůžek, o 10 míst více nabídne denní centrum. 

Dvě stovky bezdomovců a bude jich víc
V Jablonci nad Nisou a v jeho spádových obcích je dle dostupných údajů cca 200 osob bez domova. „Dalších 100 osob v tomto regionu se nachází v krizové situaci způsobené ztrátami zaměstnání či bydlení, exekucemi, dluhy apod. Klientů nového azylového domu bude dle předpokladů terénních pracovníků přibývat,“ předpovídá Havrdová.

Nový objekt nabízí také dva pokoje jako startovací bydlení pro klienty opouštějící dětské domovy a tři pokoje poslouží jako krizové bydlení pro klienty ohrožené sociálním vyloučením. „Cílovou skupinou nebudou lidé mladší 18 let,“ ujišťuje oblastní ředitelka a dodává: „Nemáme sloužit jako trvalé bydlení, ale jako přestupní stanice pro ty, kdo nepřízní osudu dopadli na dno. Pomáháme jim vrátit se zpět,“ konstatuje Havrdová.

Rozdíl mezi starým a novým domem
Starý dům v Podhorské má kromě jiného nevyhovující zázemí pro sociální pracovníky včetně hygienického. 
„Není tam možné klientům prát, jelikož chybí prostory pro pračku a sušení, proto jejich prádlo musíme pálit a likvidovat. Nedostatečné je zázemí kuchyně, kde se denně na ploše 12 m2 připravuje cca 35 porcí jídel – chybí prostor, špatné je skladování a uchovávání potravin, není tam odsávání,“ vypočítává nedostatky Milena Havrdová.

Objekt Za Plynárnou je vybavený pračkami a sušičkami v každém patře, v přízemí je prostorná, moderně vybavená kuchyně s jídelnou, samostatnou a vhodnou část mají také zaměstnanci. 

Nové zařízení bylo nutné
O přestavbě městského objektu v ulici Za Plynárnou se začalo přemýšlet v roce 2013. Dosavadní azylový dům v Podhorské ulici je v kritickém technickém stavu. Dům v ulici Za Plynárnou sloužíval v minulosti jako ubytovna pro matky s dětmi.  

„Pokud by nový azylový dům nevznikl, nebylo by možné zachovat všechny momentálně poskytované sociální služby, musely by být omezené pouze na základní,“ vysvětluje náměstek pro oblast sociální Pavel Svoboda a dodává: „V současném azylovém domě v Podhorské ulici je přinejmenším problematické přijímat například páry, kritické je zázemí pro sociální pracovníky.“ 

Nejprve měla být rekonstrukce za co nejnižší cenu a výhradně za městské finance.  V tomto duchu byla vytvořená studie. V lednu 2014 se však začalo hovořit o evropské dotaci z výzvy zaměřené na investice v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí. Původní studie se přepracovala na projekt, který se rozšířil o zateplení objektu a kvůli přítomnosti dřevokazných hub ještě o výměnu stropních konstrukcí. 

V únoru 2014 město požádalo o dotaci v rámci 39. kola výzvy ROP NUTS II Severovýchod. V dubnu téhož roku předložilo poskytovateli dotace rozpočet, v červnu rozhodl Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod o přidělení dotace z EU, která mohla dosáhnout až do výše 11 milionů korun. V listopadu město vyhlásilo výběrové řízení, z něhož vítězně vzešla společnost  Ventax, s.r.o., kterou jako dodavatele stavby schválili zastupitelé v lednu 2015. Hned v únoru si firma převzala objekt Za Plynárnou s tím, že termín dokončení je srpen 2015.  

Statika stavbu zbrzdila 
Původní projekt se však záhy ukázal jako nedostatečný.  „Nad jeho rámec bylo třeba vyřešit narušenou statiku,“ říká vedoucí odboru hospodářského rozvoje a územního plánování Otakar Kypta. A tak se už v průběhu rekonstrukce měnila dokumentace i cena.
Během výstavby se každý den objevovaly nové problémy. „Chvíli po zahájení stavby zůstaly jen obvodové zdi se schodištěm a střecha. Narušená statika stavbu záhy přerušila,“ připomíná Kypta: „Veškeré vícepráce jsme pečlivě kontrolovali, každou změnu jsme konzultovali s poskytovatelem dotace.“

V novém domě se klienti najedí, ohřejí i vyperou prádlo
Po všech peripetiích je však hotovo. „Dům je zateplený, poskytuje kvalitní zázemí sociálním pracovníkům, vyšší kapacitu v azylovém domě, noclehárně i denním centru, kuchyň s jídelnou, pračky a sušičky. Od začátku rekonstrukce v ulici Za Plynárnou jsme si slibovali zklidnění situace v Podhorské ulici a lepší služby pro lidi bez přístřeší,“ připomíná náměstek pro rozvoj města Lukáš Pleticha.  

Ačkoliv cena za dílo postupně dosáhla až téměř na dvacet milionů, myslí si náměstek Pleticha, že rozhodnutí pokračovat bylo správné. „Nechali jsme si vypracovat odborný odhad nákladů na stavbu nového objektu pro daný účel a za pouhou stavbu bez pozemku, případné demolice a zasíťování by město zaplatilo okolo 23 milionů,“ říká Pleticha s tím, že konečná cena činí 19,7 milionu korun. „Otázkou nyní zůstává výše přiznané dotace. Naše předpoklady se pohybují kolem částky šest milionů,“ uzavírá Pleticha.